štvrtok 8. novembra 2012

Americké volby 2012: Co znamenají pro americký Fed

05.11.2012 16:28  Autor: Saxo Bank  
John J. Hardy, Head of FX Strategy, Saxo Bank
Ve svém předchozím článku nazvaném Jaké budou mít volby prezidenta v USA vliv na ekonomiku? jsem se zamýšlel nad tím, jaké důsledky by Romneyeho či Obamovo vítězství v prezidentských volbách mohlo mít pro americký fiskální útes a pro americkou ekonomiku obecně. Dnes se zamýšlím nad možnými důsledky pro americký Fed.

Bernankeho Fed – o co ve skutečnosti jde

Skutečným mistrem trhů – a je tomu tak stále více od roku 2006, kdy ze své funkce odstoupil předchozí mistr Alan Greenspan – je šéf amerického Fedu Ben Bernanke. Hovoříme-li o americké vládě a trzích, zastiňuje politika amerického Fedu vše ostatní. V posledních čtyřech letech jsme byli svědky toho, jak se Fed pokouší svými „triky“ spočívajícími v nikdy nekončícím nalévání likvidity do systému vyvolat mezi majiteli nemovitostí a investory dostatečný efekt bohatství a nárůst důvěry, které by zadusily deflaci a podpořily růst. Namísto toho nekonečná monetizace dluhů nahrává vzniku ještě nevyváženější ekonomiky. Tištění peněz pouze zhoršuje základní problém, kterým je nadměrná zadluženost, a umožňuje nekontrolovaný růst vlivu Fedu na americkou ekonomiku.
Reakce trhu na QE3 ukazuje, že efekt kvantitativního uvolňování se rychle vyčerpává. QE3 prakticky znamená kvantitativní uvolňování donekonečna, protože Fed nyní dospěl k tomu, že již nijak neomezuje délku trvání další vlny kvantitativního uvolňování ani množství peněz, které mohou být vrženy na trh. Trhy s aktivy ale při oznámení QE3 ztratily směr, protože novou vlnu kvantitativního uvolňování již prakticky očekávaly.

Tištění peněz zkresluje realitu

Skutečnost je taková, že tištění peněz Fedem pouze přispívá ke stále grotesknějšímu zkreslení trhu, reálné ekonomice nijak nepomáhá a brání jí v tom, aby se postavila na udržitelný základ. V roce 2013 a v následujícím období tedy pouze zjistíme, že politika Fedu už trhy nedokáže vybičovat k požadované reakci. Na druhé straně může mít za následek pasivní politiku vlády, protože politikům umožňuje vyhnout se těžkým rozhodnutím, kterými by na své voliče v krátkodobém horizontu naložili břemeno nákladů. Pasivní americká vláda by tedy mohla jednoduše jen sledovat, jak šéf Fedu Bernanke přichází ve snaze stimulovat ekonomiku s ještě radikálnějšími kroky, např. stanovením cílového nominálního HDP. Je ale více než pravděpodobné, že stále radikálnější monetární opatření se bez ohledu na konkrétní scénář, který bude uplatněn, v důsledku svých chabých účinků nakonec samy usvědčí z neúspěchu. Otázkou pouze zůstává, kdy k tomu dojde.
usa vs rest g10 Americké volby 2012: Co znamenají pro americký Fed
Graf: Vývoj kurzu USD vůči ostatním měnám G10. Výše uvedený graf zobrazuje vývoj kurzu amerického dolaru vůči rovnoměrně váženému koši ostatních měn G10 za posledních šest let. Během světové finanční krize v roce 2008 a na začátku roku 2009 americký dolar prudce posílil, což bylo důsledkem toho, že investoři uzavírali své pozice a carry obchody financované v USD a oceňovali likviditu americké měny. V důsledku první vlny kvantitativního uvolňování (QE1) nakonec došlo opět k oslabení USD a stejně tak tomu bylo i během QE2 (k oslabování začalo docházet již po předběžném ohlášení QE2 na konferenci v Jackson Hole – skutečný začátek QE2 je vyznačen zelenou čárkou).
ProblémPrezidentem se stane ObamaPrezidentem se stane Romney
Fiskální útesDosažení kompromisu by mohlo být těžké, protože republikáni možná budou chtít před volbami v roce 2014 ukázat svoji sílu. Obamovi do karet hraje skutečnost, že pokud žádné opatření přijato nebude, platnost škrtů ve výdajích i daňových úlev vyprší, takže na nějaký handl nakonec bude muset dojít. Obama ale zablokuje pokračování daňových úlev u osob s vysokými příjmy a státní výdaje se sníží.Fiskální útes pravděpodobně bude mnohem mírnější. V okamžiku, kdy USA k fiskálnímu útesu dorazí, nebude ještě Romney v prezidentském úřadě, ale jeho vítězství změní Obamův postoj a také postoj Sněmovny reprezentantů ovládané republikány. S největší pravděpodobností budeme svědky dočasných ústupků a odkládání „konečného“ rozhodnutí.
Fed pod vedením BernankehoV tomto případě k žádné změně nedojde. Nekonečné kvantitativní uvolňování (QE3+) bude pravděpodobně dovedeno na další úroveň v podobě stanovení cílového nominálního HDP nebo jiné monetární politiky v okamžiku, kdy všechny dlouhodobé americké dluhopisy budou v držení Fedu, a pokud se americké ekonomice ani pracovnímu trhu nezdaří comeback.V tomto případě by došlo k zásadní změně – Romney naznačuje, že by nepodporoval opětovné jmenování Bernankeho. Pokud by k tomu skutečně došlo, bude se trh zoufale zmítat v očekávání, kdo by Bernankeho mohl vystřídat, protože vyhlídka, že by americká ekonomika měla přijít o svůj pravidelný přísun morfia v podobě peněz tištěných Fedem, má závažnější důsledky než cokoli jiného.
EkonomikaExistuje velké množství špatné a nákladné regulační legislativy, která by i nadále přežila, a také Obamova reforma amerického zdravotnictví by mohla být nákladná – obecně se jedná o faktory, které jsou v dlouhodobém výhledu mírně negativní, ovšem pokud jde o politická rozhodnutí, stěží můžeme v patové politické situaci očekávat něco dramatického.Teoreticky větší důraz na stimulační politiku. Některé špatné dříve přijaté zákony by mohly být zrušeny nebo vylepšeny. Ale co když se ke zmenšení veřejného dluhu použijí daňové úspory a přidají se k soukromým úsporám, přičemž veřejnost také sníží své výdaje a ke slovu se dostanou fiskální multiplikátory? Kdyby všichni jen spořili a nikdo neutrácel, mohlo by to – za předpokladu, že Romney si zprvu v ekonomické politice může prosadit prakticky cokoli – mít na růst negativní dopad.
Fiskální politika (daně a výdaje)Realističtější plán skutečného snížení deficitu zrušením daňových úlev Bushovy vlády a postupným ukončením válečných akcí.Romney věří staré republikánské pohádce o tom, že lze snižovat daně i výdaje, a tak dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. To by mohlo fungovat jen za předpokladu, že Fed bude donekonečna pokračovat v tištění peněz.
Zahraniční politikaObamův postoj k zahraniční politice je s výjimkou války v Afghánistánu a používání bezpilotních letounů poměrně pasivní, což by mohlo pokračovat i v nadcházejících čtyřech letech navzdory vršícím se problémům např. v podobě Iránu a politiky vůči Číně.Pravděpodobně bude ve vztahu k Blízkému východu vystupovat asertivněji, což samo o sobě obnáší enormní riziko, protože problematika Iránu bude rok od roku palčivější. Populistická rétorika ohledně Číny je pouhým volebním trikem, přestože otázky kolem Číny a globální nerovnováhy nabudou v nadcházejících letech obřích rozměrů.
Návrat zákona Homeland Investment Act (repatriace zisků amerických společností)Oba scénáře k tomu nabízejí stejnou příležitost – i když Obama může být více nakloněn pevnějšímu svázání repatriace zisků s tvorbou pracovních míst a může z ní tudíž udělat legislativní noční můru, a potenciální příliv peněz tak snížit.Romney spíše umožní volnější a méně podmíněný návrat zisků společností a obohacení akcionářů v naději, že bude fungovat ono příslovečné „když je těm nahoře lépe, všem je lépe“.
Fed za Obamy – Ben Bernanke má věci pevně pod kontrolou a politika Fedu pokračuje jako doposud – dál a dál do dosud neprozkoumaného území rozmařilého tištění peněz. Pomalý růst a deformace, které to vyvolá, by spolu s neschopností Fedu vyřešit problematiku strukturální nezaměstnanosti mohly v konečném důsledku vést k politickému přehodnocení úlohy Fedu v ekonomice. To však nejspíš počká až někdy do období po roce 2013, pokud ovšem nedojde k masivní krizi důvěry a kolapsu trhů.
Fed za Romneyho – Jedinou nejdůležitější předností Romneyho vítězství je fakt, že Ben Bernanke nebude poté, co mu v roce 2013 vyprší mandát předsedy Fedu, znovuzvolen. Očekávání této události je tak obrovské, že pokud Romney vyhraje volby, trhy by mohly na tuto skutečnost začít reagovat už v den jeho zvolení. Jak bude postupovat rok 2013, bude Romney podle tohoto scénáře pokračovat ve své negativní rétorice ohledně neúspěchů předsedy Fedu, udělá tak z Fedu de facto obětního beránka a obviní ho z pomalého hospodářského růstu. Ale i zde platí totéž, co v případě ostatních otázek: jednomu to nedá, aby se nezeptal, nakolik je tento scénář ve skutečnosti pravděpodobný. Je Romneyho rétorika namířená proti Fedu pouhým volebním trikem? Dohlédne dostatečně daleko do budoucnosti, aby si uvědomil, jaký neuvěřitelný krátkodobý rozruch by vyvolaly obavy z nového předsedy Fedu, který by mohl začít osekávat rozvahu Fedu?
AktivaPrezidentem se stane ObamaPrezidentem se stane Romney
USDPro USD by to zpočátku mohlo být negativnější, ale trh by mohl změnit názor, jakmile do hry vstoupí potenciální závažnost fiskálního útesu.Teoreticky to bude pro USD pozitivnější a může to způsobit skokovou reakci, ale nemohl by USD v krátkodobém horizontu oslabit? Vítězství republikánů může vzbudit určitou naději, že fiskální útes bude nakonec menší, než se čekalo.
Americké dluhopisyNulová hrozba pro Bernankeho Fed může v blízké budoucnosti znamenat pro trhy s dluhopisy větší stabilitu, protože Bernankeho Fed bude mít nakonec možná v držení celý dlouhý konec křivky a v měnové politice nedojde k žádné změně.Americké dluhopisy čeká kolísavější cesta (nakonec i zvýšené riziko poklesu), protože trh se bude intenzivně zabývat otázkou, zda je to skutečně možné, že éra Greenspana/Bernankeho je téměř u konce.
ZlatoPokud Obama vyhraje, bude se mu spíše dařit lépe, protože politika Bena Bernankeho může bez přerušení přežít ještě celá nadcházející léta.Pro zlato je tato situace mnohem nepříznivější, protože tento trh živí nekryté peníze plynoucí z tiskařských lisů Fedu – i když Romneyho štěkání na Fed může být nakonec mnohem horší než jeho kousání.
AkciePřínosy kvantitativního uvolňování se postupně vytrácejí a nic na tom nezmění ani skutečnost, že Bernankeho Fed, pokud k tomu bude mít možnost, začne zase „řádit“. Průměrným titulům se povede špatně, i když existuje mnoho jednotlivých společností, jejich akcie stojí za to mít.Tradiční republikánská představa, že lze snižovat daně a výdaje, a tak dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, protože dojde ke zlepšení celkového růstu, je prostě lichá. To pochopí i akciové trhy.
Nakonec to vypadá, že pravděpodobnější je, že Bernankeho Fed bude donekonečna pokračovat ve svém přístupu, dokud nevyvolá krizi důvěry a tak dramatický kolaps – ať už to bude zhroucení trhu nebo děsivá úroveň inflace – až konečně dojde k dramatickému zvratu událostí. Ale jak bude takový zvrat vypadat a kdy nastane? Nebo se zčistajasna dočkáme nového přísného, racionálně smýšlejícího Fedu? Fedu, který by zastavil tiskařské lisy a zvýšil úrokové sazby, čímž by si vynutil pročištění ekonomiky a přiměl vládu, aby si dala své věci do pořádku? Nebo to bude Fed, jehož nezávislost budou oslabovat jeho vlastní fiaska a který se snad dokonce dostane pod kontrolu Kongresu a bude mít okleštěné pravomoce? A je to opravdu scénář pro rok 2013, nebo spíše pro rok 2016?

Zahraniční politika

Občas se stane, že prezident získá dostatečně silný mandát k prosazení významné hospodářské politiky – vzpomeňme na F. D. Roosevelta nebo R. Reagana. Většina prezidentů se však musí potýkat s nepřátelským a rozštěpeným Kongresem a zejména v domácí hospodářské politice toho dosáhne málo. V zahraniční politice má americký prezident mnohem větší prostor k manévrování a často je to jediná oblast, ve které se mohou američtí prezidenti zviditelnit, ať už v lepším nebo horším smyslu slova. Výsledek těchto voleb by mohl pro příští čtyři roky znamenat velmi odlišný přístup k zahraniční politice USA. Hlavními dvěmi oblastmi zájmu budou Čína a Blízký východ včetně přístupu k Íránu a „arabskému jaru“, jak naznačujeme v tabulce uvedené výše.
Článek pochází z Saxo Bank 24/7